První pád v Heřmaničkách
Původní plán zúčastnit se parkurů na výšce 70 a 90 cm jaksi nevyšel. Krásu rodinného areálu "zastínilo" (spíš usmažilo) příšerné polední vedro, nepříjemná zkušenost mého prvního pádu a Centrosovo vyhnutí v soutěži. V duchu přísloví "každý den není posvícení" jsem se vracela domů po konci na druhé překážce, s pošramoceným sebvědomím a pochybami o správnosti rozhodnutí jezdit soutěže na BB (které mi ale dlouho nevydržely).
Dařilo se alespoň Lucce (4. místo v 70 cm s Johnym) i Zuzce (3. místo v 90 cm s Gájusem) a tak moje "nešťastnost" byla ztlumena upřímným přáním úspěchu "spolucestujících".
Poděkování za fotky patří Lucce Bakulové a Zuzce Mejzrové ze Stáje Dorian.